Strana zelených a volba presidenta

18.2.2008

V nedávné době při volbě prezidenta mě překvapil postoj ODS ke straně zelených. Zrovna tak se mi zdál podivný údiv některých sdělovacích medií nad postupem strany zelených a preferencí kandidáta jež není plně pro vládní koalici jako pan Václava Klaus. Po nástupu současné vlády přestal vracet zákony a na premiéra hulváta si již během několika posledních let zvykl. Naštěstí aspoň ten předešlý premiér se trochu uklidnil. Jen kdyby ještě přestal s tím žoviálně lidovým stylem mluvy připomínajícím mi dobu před dvaceti lety.

Jak by však mohla nějaká zelená strana volit člověka s názory pana Klause, navíc ještě předkládané s takovou vehemencí a důrazem, častokrát pro větší váhu prezentované v zahraničí. Taková strana by si jistě nezasloužila aby ji ještě někdo volil, vždyt by zahodila všechny své ideály. Neztotožňuji se z názory ekologických aktivistů. Už slovo aktivista u mě vyvolává husí kůži. Myslím si že v dnešní době není potřeba nabádat člověka k větší aktivitě, spíš ho trochu přibrzdit.

Avšak názory ekologických aktivistů jsou pro mě daleko přijatelnější, než ty Václava Klause. Ne proto, že by se mi zdáli pravdivější, ale mají daleko méně devastující dopad na mé okolí než ty presidentovi. Hrozím se sítě dálnic, po nichž v kamiónech proudí tam a zpět tuny zboží mezi různými skladišti a supermarkety. Jako by pěkná krajina, jež nás obklopuje neměla žádnou hodnotou. Naproti tomu zboží dopravované přes půl světa, by bylo tak vyjímečné a nenahraditelné, že je jej možné s minimálními poplatky přes ní vozit. Vím, díky své nízké ceně zvyšuje naší životní úroveň, ale co jsme ochotni pro vzrůstající životní úroveň riskovat?

S ekologií je to složité. Opravdu přesně nevíme zda změny ke kterým dochází jsou pro nás vysloveně škodlivé a přinesou katastrofické dopady. Na závěry je příliš brzo a věda příliš pozadu. To co však víme je, že příroda v jednotlivých lokálních subsystémech není tak stabilní, jak by se na první pohled mohlo zdát. Vznikají pouště jako následek daleko menších zásahů do přírody než provádíme my.

Je otázkou, zda v kombinaci s rostoucí mírou znečištování, nemůže být globální oteplování právě tím impulsem, který spustí přetváření mnoha lokálních subsystémů do podoby, jež není vhodná k životu člověka. Důsledkem pak mohou být katastrofální změny na celé planetě. Nezdá se mi to příliš pravděpodobné, ale dokážu si to představit.

Je tu rovnice podobná té z newtonovy mechaniky. Na pravé straně vstupuje obrovská síla jež pochází z činnosti člověka. Globální oteplování, znečištování a celková devastace přírody, jsou jen ty nejkřiklavější zásahy člověka. Na druhé straně je ekosystém, který na to bude reagovat. Přesně nevíme jak a jaké to bude mít pro nás následky. Do jaké míry budou vůbec škodlivé. Budeme to riskovat?

Představme si že naše pětileté dítě, jež musí na cestě k dětskému hřišti překonávat silnici po níž se dvakrát denně přežene velkou rychlostí auto. Vodíte ho přes ní, ale jednou nemůžete. Poslali by jste ho tam samotného? Vždyt pravděpodobnost že to auto potká je malá. Navíc třeba to auto zastaví, nebo se dítě rozhlídne. Já bych ho asi neposlal. A neriskujeme podobným způsobem život našich dětí tím že ignorujeme možné důsledky přetváření ekosystému.

Měli by jsme se zamyslet, zda nám toto tempo zrychlování životní úrovně stojí za případné rizika. Abych se přiznal, pro mě je tato volba jednoduchá. Mě nestojí zvětšování životní úrovně ani za ty vizuální změny, jež v přírodě v poslední době způsobujeme. Pokud by globalizace neznamenala jen to, že informace se jednoduše z jednoho koutu světa dostane na ten opačný, ale i nutnost složitého obíhání zboží po celém světě, tak jsem proti globalizaci.

Nemyslím si že tím, že nějakému černouškovi v Africe dovezeme jedovatou hračku z Číny, vyřešíme jeho problémy. Jeho problémem jsou totiž lidské vztahy s okolím. Kdyby žil tak jak nedávno jeho předci, mohla by si jeho rodina v případě hladu něco ulovit, nebo sebrat v okolí. Co je to co tuto situaci změnilo. Chamtivost některých lidí v jeho zemi toužících žít jako my evropané?

Nebo to byla chamtivost jiných lidí, potřebujících suroviny z jeho země. Tyto lidi pak bez váhání vydrancovali jeho zemi a jako protihodnotu škod jimi způsobených dodali nějaký nepotřebný krámy, či zbraně.

Vím, je to složitější, i bez zásahů z venku, Afrika trpí přelidněním a jediná možnost je tam dovézt náš způsob života. Ale i tak jsem přesvědčený, že materiální pomoc může tak nanejvýš pomoc překlenout krátkodobou krizi, způsobenou například přírodní katastrofou. Představa že by jsme jim tam měly bez přestávky proudit tuny potravin je lichá.

To co může mít zásadní vliv pro naši budoucnost je věda. Myslím si že věda zdeformovaná aplikovaným výzkumem zadávaným firemní sférou nedokáže objektivně přistoupit k posouzení dnešní situace. Možná nám v budoucnu pomůže dostat se z nějaké šlamastiky, na kterou si dnes zakládáme, ale na její objektivitu bych se nespoléhal. Aplikovaná věda je při honbě za efektivitou velmi rychlá, ale taky velmi jednostranná a některé aspekty zanedbává. U vysokých škol se bere propojení s praxí za výhodu. Mám strach že tohle není vždy výhodou a měli by jsme dávat na neaplikovanou vědu daleko více peněz. Je to co nás může upozornit na budoucí ekologické problémy .

Abych to shrnul. Já nevidím žádný důvod k tomu, aby jsme ve jménu zvyšování životní úrovně ničili tuto planetu. Názory pana presidenta na ekologii se mi nelíbí, a co víc, zdají se mi nebezpečné. Nemyslím si že by president naší země měl s takovým důrazem prezentovat názory odporující většinovému názoru občanů České republiky v zahraničí. Proto děkuji všem, kdo se pokoušeli zvolit někoho jiného.

Zpět na hlavní stránku.